Nevím, jestli už jsem to tu neproflákl, ale už více jak rok pracuji v jedné solidní reklamní agentuře. Občas jsem tu zahlédl povědomého mladého člověka, kterého sem si pamatoval navlečeného v ruské uniformě z druhé světové války. V létě přes prázdniny jsem ho oslovil a zeptal se ho, jestli nemá co dočinění s Klubem vojenské historie – KVH NORD – Sever Chomutov. Přitakal mi, že kdysi před lety od nich odešel a teď je součástí jiného klubu.
Ptal jsem se ho i na nejbližší vojenské akce, kam bych mohl vzít syna. Dal mi tip na Řopík 2012 a o pár týdnů déle mi poslal na firemní email letáky s podrobnostmi a datem konání. Datum padlo na 22. září a o programu na sobotní den bylo rozhodnuto dlouho dopředu 😀
Pro nezasvěcené – Řopík je každoroční akce s ukázkami bitev vojenských klubů historie. Akce je konaná na vrchu Kočičák nad Chomutovem směrem na Blatno. Vrch je doslova obsypán vojenskými pevnostmi vybudovanými v letech 1936-38. Sloužily k obraně před Němci (hlavně po roce 1933, kdy se na post kancléře dostal Adolf Hitler), kteří nebyli spokojení s rozložením hranic po první světové válce.
Nedílnou součástí vrchu Kočičák je naučná stezka vedoucí kolem pevností a tankových zátarasů. Bohužel se najdou tací trotlové, kteří ničí informační tabule s detailním popisem a historií opevnění. V lehkém opevnění vz. 37 se pak nachází muzeum, kde v určitých dnech v měsíci provází průvodce. Více info na www.kocicak.cz
Letos se Řopík konal již po čtrnácté a poprvé bojovali americké jednotky proti německé osádce bunkru. Začátek bitvy byl stanoven na třináctou hodinu, ale kvůli obědu jsme dorazili s mírným časovým skluzem. Lidí bylo na prostranství Kočičáku až nechutně moc. Jen tak tak jsem prostrčil syna dopředu, aby vše viděl. Chvíli jsem postával s manželkou, moc toho přes davy na probíhající děj neviděl a pomalu se loučil s aspoň jednou solidní fotkou z boje.
Potom mě osvítil nápad podívat se do lesíka, který nebyl obehnán zákazovou páskou. Lidí tu bylo taky dost, ale aspoň jsem si našel solidní místečko na vystrčení objektivu 😆
…a potom už šlo do tuhého. Německá hlídka spatřila blížící se americkou jednotku. Krátká přestřelka, ústup, nálety průzkumných letadel, přijíždějící americká obrněná vozidla, džípy, ratatatata bum bum prásk. Během třičtvrtěhodinky bylo po bitvě.
Další kratší bitva se odehrála po hodinové pauze u příjezdní silnice. Utkali se zde Rusové s německou hlídkou. V pauze jsme obhlédli početné stánky s vojenským vybavením a ošacením. Také jsme se prošli po vojenském táboře a pořídili něco málo exklusivních fotek.
A co na závěr? Pro mě NEJ z celého Řopíku 2012 byli jednoznačně parádní nízké skoro akrobatické přelety letadel nad našimi hlavami spolu s působivými pyrotechnickými efekty výbuchů. Potom taky vstřícnost účinkujících, kteří nechali mého synka „osahat“ a vylézt na všechna vozidla. V případě posádky německého obrněnce, kteří klukovi navlékli vojenskou čapku s orlicí a do rukou vložili samopal MP 40 😀
Asi psát jaký to byl pro něj zážitek netřeba…
Více fotek v galerii