Pátek 30. dubna nebyl zpočátku zrovna z mých nejlepších dnů. Asi největším průserem byla návštěva akce „pálení čarodějnic“ s mojí rodinou pár hodin před koncertem, v jejíž propagaci mám bohužel menší podíl. Nejenže akce stála za vyliž prdel, ale ještě jsem tam chytil svinskou alergickou rýmu.
O dvě hodky později se ženu na půl osmou do Kulisárny, kde to má zaručeně přesně na minutu začít, ale jak to bývá – opět je „pár“ minut zpoždění. Chápu, je to děláno pro majitele klubu, lidi se přiženou na stanovenou hodinu a pak při hodinovém čekání vychlemtají více tekutin, ale nechápu dvanáctku Gambrinus za 29,- a chuťově hnusný jako můj velkej chlupatej zadek. Blééé
Počáteční vata sepsána a teď už k samotnému Abnormal Death Festu:
Mladíci From The Ashes zřejmě nahradili odpadnuvší metalcore dýchánek 5 symbols z Písku. V Hany se mi posledně líbili, ale v pátek byli bez patřičný šťávy a jaksi do počtu. Možná tomu bylo kvůli absenci baskytary a nového pěvce (v Kulisárně jsem ho spatřil), ale i jejich spící projev, kde si snad hlídali každou notu (kytarák obracel oči v sloup) byl do očí bijící. Snad se časem řádně vyhrajou a nenechají umřít instrumentální talent, kterým bezpochyby disponují.
Hustě v Chomutově koncertující pětice z Krupky Efecto Despotismo naskočila na plac jako druhá. Podpořil je výborný hutný zvuk, který odřezával kusy masa z těla. Efekti představili nové skladby z připraveného splitka s Victims a podle skladby šoupnuté na bandzone se jim vydařil výtečný zabíjející zvuk. Líbí se mi čím dál víc.
S Epicardiectomy jsem se v Kulisárně srazil poprvé a první dojem není zrovna pozitivní. Zkrátka basa tvrdí muziku a ta zde absentovala dost citelně. Hudba byla neslaná nemastná – bez koulí. Ani „vokální“ projev zpěváka mě zrovna nevzal za srdce. Monotónní prasečí rykot je fajn v malých dávkách, ale v celém setu je opruzoidní. Epicardiectomy jednoznačně z nejslabších kapel večera a to nehodnotím zpěvákovo hovadský chování v moshpitu.
Domácí pořadatelská partička Victims podobně jako Efecto Despotismo představila nový štychy ze splitka. Proklamované rozsekání prdelí se však nekonalo 🙁 Jednoznačně se jednalo o nejživelnější vystoupení z pohledu vystupujících kapel, ale jaksi jsem čekal, že tři kytary mě rozsekají na kousky. Ty ovšem byly přehlušeny řevem zpěváků a plochou palbou syntetických bicích (holt živý bicmen, je živý bicmen).
Skvělé bylo pozvání řvouna Hospiho (stále bez angažmá) ke společnému songu. Sakra to byl mazec. Poslední pecka „Practic Room“ se v závěru přelila do hip hopového běsu nově s přidanou textovou složkou.
Úderka Smashed Face bylo jiný kafe. Anihilace od počátku do konce. Fred je řvoun k pohledání, široko daleko nemá konkurenci a ostatní spoluhráči mu zdatně sekundují (konečně pořádný animální bicmen), kytary drtí mou tělesnou schránku jen co je pravda. I Smashed Face přehrávají nové skladby z připravovaného alba, které zde mělo být již v prodeji. Jako náhradu sebou dovezli reedici druhého alba v digipackovém balení. Jediným neduhem byla nesrozumitelnost Fredových povídaček mezi písněmi. Naprosto skvělé vystoupení a moc se těším na nový CD.
Zlatý hřeb večera norští řezníci Kraanium byli opravdu nejlepší a nejbrutálnější kapelou. Rychlý sypačky střídaly středně tempý skladby se zvířecím dávicím rykotem a hutným kytarovým zápřahem. Před koncertem jsem poslouchal na myspace profilu pár skladeb a očekával jsem prostý prasopal, ale koncert mě přesvědčil o opaku a potvrdil zvěsti o neobyčejně zajímavé kapele. Důkazem byl i hutný mosh v publiku a řádně výbušná atmosféra, která je vidět na videu:
Až na pár skvrnek, které se dají lehce přejít, byl Abnormal Death Fest skvělou jízdou…
Tak a je konec reportu.
Teď ještě k věci, co mě trápí… Na popud Freda jsem přes Facebook dal vědět o ADF spřízněné kámošce, o které jsem věděl, že je příznivkyní tvrdých rytmů a nevšedních brutalit. Ta se dostavila s početnou black metalovou klakou. Přisedl jsem k nim a nestačil jsem valit bulvy. Opomenu-li jejich hrůzu nahánějící vizáž a různé mně protivící se gesta, jsou to celkem rozumní chytří lidé. Zklamán jsem byl jejich setrváním u piva a ignorací vystupujících kapel (až na výjimky) s poznámkami o nudných kapelách pro děti. Copak jsou znakem dospělosti pomalované xichty warpaintem, zdobení se pentagramy, vzývání satana u piva, dávání si přezdívek po satanových pohrobcích??? Kurva, ani omylem!!!
Je mi líto lidí, co setrvávají uzamknuti v úzkých mantinelech jednoho hudebního stylu. Okrádají se tak o moře výborných a originálních kapel…
Více fotek z koncertu: Rajče