Konečně jsem prolomil hranici prvního sta dohraných her. O tom, že tento milník padl na dvanáct let starou klasiku Duke Nukem 3D, byla z 50% náhoda a z 50% ovlivnění jedním herní maniakem Game Stormem. Jeho blog pravidelně navštěvuji nějaký ten pátek a před nedávnem psal o herních modifikacích právě k této hře. Také jsem stáhl na netu se povalující Duke Nukem 3D High Resolution Pack dovolující bezproblémové hraní pod dnešními Mikrosoftími systémy s trochu přeleštěnou grafikou a dokonalé konverze ovládání na nejlepší možné kombo myš+klávesnice.
Do dnes si pamatuji na desítky hodin trvající multiplayerové párty konané u mého bývalého kamaráda v Žatci. Právě díky originálním zbraním (zmenšovač, zmrazovač, laserové výbušniny) či vybavení (jetpack, zrychlovací steroidy, Dukovy hologramové kopie), ale i břitkým humorem (pach porna na každém kroku, svalovcovi komentáře), byl Duke Nukem 3D hodně zábavný. V době před 12 lety byl Duke svěží akční bouří v hodně vážně pojatých Doomech, Rise Of Triádech, Hexenech, Heretikách, atd. Duke měl i dva úspěšné předchozí díly v podobě akčních 2D plošinovek od tehdejších shareware králů Apogee Software.
Vzápětí po obrovském úspěchu Duke Nukema tvůrci 3D Realms ohlašují pokračování s názvem Duke Nukem Forever, ale do dnes vyšlo pouze několik krátkých videí a před cca 2 měsíci prohlášení tvůrců, že DNF je v dokončovací fázi. Bohužel hráči a novináři jsou již k občasným štěkům od 3D Realms apatičtí. Jěště se hodí napsat o předhozené plošinovkové akční hříčce Duke Nukem Manhattan Project jímž chtěli autoři zacpat nespokojené a nedočkavé chřtány herní komunity…
Přiznávám se, že i po dvanácti letech jsem se u DN 3D bavil a tři epizody s několika levely prosvištěl s uroněnou slzou na víčku. Uroněnou steskem nad kdysi tak úchvatnou hratelností, kterou dnešní herní tituly mohou jenom tiše závidět. Jó byla to kdysi nádherná doba…