V sobotu 23. června na Chomutovském letním kině proběhl hudební festiválek Music For Children. Jméno festivalu je takový, protože výtěžek ze vstupného a z občerstvení je věnován ústavu Školní Pěšina v MÚSS Chomutov.
Jelikož jsem měl volný den a pár kapel z playlistu festivalu mě zaujalo, nic nebránilo mé účasti. A tady je tedy reportáž z festivalu Music For Children:
Nevděčnou roli zahajující kapely na svoje bedra vzali pražští After Spoon. Kupodivu tato první kapela měla už téměř dokonalý zvuk, proto nebránilo nic tomu, aby ukázali co v nich vězí. Kapela složená z mladých muzikantů do našich uší nahustila moderní a velice řízný bigbeat s českými texty a necelá 3/4 hodinka utekla velice příjemně. Na závěr oznámili, že komu se muzika líbila, může se přihlásit v zákulisí o jejich CD zdarma. Velice sympatický přístup…
Další kapelou byli opět Pražáci Balón Plášil a hned v úvodu musím říct, že se mi vůbec nelíbili a jejich vystoupení jsem se skřípějícími zuby jen tak tak přetrpěl. Balón Plášil přehráli rock, který tu měl úrodné pole někdy v 80-tých letech za komanče. Instrumentálně na tom byli muzikanti dobře, ale zpěvačka řvala jako kdysi Bára Basiková ve Strombolech k tomu tak o několik procent hůře. Také klávesové vyhrávky jakoby vypadly z té již zmiňované doby. Myslím že v dnešní době mohou Balón Plašil oslovit jedině staříky, kteří v 80-tých letech prožívali za pomocí trávy pubertu.
Třetí v pořadí hráli zbraslavští Arogance classic rock band hned překvapili zdařilým coverem „Welcome To The Jungle“ od čínských demokratů Guns’n’Roses. Celé jejich vystoupení se neslo v duchu nepůvodní tvorby a trochu tak parodie na rockovou komerci. V dalších skladbách jsem zaslechl spousty známých písní, ale vzhledem k tomu, že se moc neorientuju v hardrockových vodách, se mi je nepodařilo identifikovat. Zpestřením bylo extravagantní vystupování frontmana kapely, který tomu dodal patřičnou šťávu. Dobrá náplast po předešlém utrpení…
Milým zpestřením tohoto benefičního festiválku bylo krátké vystoupení divadelního amatérského seskupení Krvik Totr. Sehráli pár scének a písniček, které parodovali dnešní konzumní život. Moc pěkné a příjemné osvěžení…
Kvůli né moc dobrému počasí a stále více nahlodávající zimě mou chatrnou stařeckou tělesnou schránku jsem musel vypustit Head Down a jít se domů přioblíct. Takže nevím co zmíněná kapela prezentovala na živo. V čase kdy píšu tuto reportáž právě poslouchám mp3 z jejich webovek a musím říci že jsem o moc nepřišel. Head Down hrají takový normální tvrdší rock s anglicky zpívanými texty a trochu kostrbatým přízvukem. Ale jinak celkem slušná muzika pro rádia.
Na Another Way jsem se moc těšil a oni mě nezklamali. Jejich moderní rock mi moc chutná a byl balzámem na duši. Sympatické od nich bylo, že část výtěžku z prodeje CD a triček věnovali též ústavu Školní Pěšina. Také je vidět a hlavně slyšet, že často koncertují a jsou skvěle sehraní a koncert si hodně užívají. Moc dobré vystoupení a hlavně jedna z nejlepších skupin z Music For Children.
Poté měl následovat další hřeb festivalu v podobě starých kozáků Jolly Joker And Plastic Beatles Of The Universe. Úpřímně řečeno byl jsem ze Žolíku mírně v rozpacích… Naposledy jsem je slyšel cca před 5 lety v proslulém Jirkovském disco klubu Beltine a tam byly famózní. Dnes jim však chyběly ony pověstné koule, jako by potřebovali transfúzi s živou vodou. Jejich heavy fucking rock’n’roll se utápěl v moři Kumandžasových zpěvových efektů a smyček čímž trochu více snižoval údernost celé kapely. Jen poslední písní „Raketa“ si mě trošilinku usmířili…
Podle jména Nu Pagadi jsem nevěděl co mám očekávat za úchylárnu, ale byl jsem mile zaskočen. Nu Pagadi je hácéčko jako blázen a pořádný nekomerční mazec. Výborná řízná muzika s českými texty a velice živelným křikořevem bez nějakých melodických příkras. No byl jsem zvědav jak se s takto vysoce posazenou laťkou poperou Bahrainn…
Hodně profláklá kapela -123 Min., která svým projevem neurazí, ale mě svým rockem říznutý instrumentálním jazzem a arabskými nápěvy moc nechytli. Je to muzika namířená mimo moje hudební srdíčko. Jediné pozitivum, které mě moc překvapilo, byl vysoký výskyt pěkných žen pod pódiem křepčících v divokých rytmech. Radost koukat.
Dalším nehudebním zpestřením tohoto festiválku byla soutěž pivovaru Kácov v rychlosti vypití piva na ex. Účastnilo se jí deset dobrovolníků z řad obecenstva a muzikantů. Samozřejmě, že hoši z Arogance se umístili na nejvyšších příčkách této soutěže a dostali 10 piv + flašku sektu zdarma.
Nu Pagadi vysoko posazenou laťku hoši z Bahrainnu nepřeskočili, oni ji rovnou smetli silou tornáda. Moje druhé setkání s touto Kláštereckou formací bylo o 100% lepší než to první v Kotelně, kde ke konci setu už trošilinku nudili. Ale tady na Music For Children nuda z jejich strany nehrozila. Perfektní nasazení, skvělý nadupaný psycho metalcore…prostě Bahrainn neměl chybu. Jednu snad jo, hráli jen pár minut, při kterých kytarista přerval postupně dvě struny. Síla…
Hezké gesto bylo, když pod pódiem se objevili chlapi z -123 Min. a křičeli na Bahrainn „Jste fakt dobrý kluci“, ale zpěvák odvětil „Né, vy jste byli skvělí“ a pak -123 Min. nastoupili do auta a odjeli. Takhle by měly vypadat vztahy mezi kapelami…
Po 23 hodině už jsem byl znaven a zmučen zimou natolik, že jsem se vydal na cestu k domovu. Tím to zbabělým úprkem jsem přišel o kapely Lomo Future, Experiment Homo Sapiens a Straight.
Závěrem bych shrnul, že festiválek byl velice (až na počasí) zdařilý, jak organizačně, výběrem kapel tak i po zvukové stránce. Občerstvení bylo také v pohodě a do dnes se mi zbíhají sliny při vzpomínce na lívanečky, kterými voněl celý areál letního kina…