Včera jsem si odbyl svůj první koncert v roce 2012. Přiznám se, že zde vystupující kapely nejsou mojí krevní skupinou. Byl jsem ale zvědavý na prostředí countryové hospody U Bizona a chtěl jsem zde vyzkoušet nový objektiv, jak zvládá focení v hospodském šeru. Dalším rozhodujícím faktorem bylo, že bydlím od Bizona pouze pár set metrů 🙂
Po změně majitele zmizely všechny country cetky a pořádají se zde rockové dýchánky. Hospoda teď vypadá více než útulně – pokryté zdi plakáty klasiků rockové historie, parádní bar a prostorné pódium. Jen na stropě zbylo pár u.s. vlajek 🙂
Proti zažitým pravidlům vystoupila nejlepší kapela večera – gotičtí rockeři Carpatia Castle – jako první v pořadí. V popředí mostecké kapely vyčnívá zpěvačka s krásně silným hlasem, jíž zdatně sekunduje nejen ve skvělých duetech kytarista Wolf, který též hraje v thrashovém Krevelu.
Velkým plusem Carpatia Castle je, že se nepotápí ve smutku (pouze v textech) či bolestném kvílení jako spousta jiných kolegů z branže, ale jedou místy v pěkném kvapíku podpořeném nádhernými sóly. Za řeč stojí i umně zakompované klávesy, jenž nejsou pouze do počtu.
Více než mé pseudointelektuální blitky napoví koncertní video:
Po skončení vystoupení první kapely následovala nevím jak dlouhá pauza. V Bizonu se totiž objevil kytarista Marek z domácí smečky Kiss The Sun, s kterým jsem si povídal o muzice skoro celý večer.
Druhá v pořadí zahrála pořadatelská kapela z Klášterce Karpatia. Ty vole, ti když spustili svůj speed metálek, bylo to jako bych se propadl červí dírou hluboko do osmdesátých let. Obrovský zpěvák Hubert s prackama dřevorubce řval své místy úsměvné texty brutální fistulí. Za to kytarový tandem sázel pěkná melodická sólíčka jedno za druhým.
Power a speed metal vůbec neposlouchám, tedy vyjma alb „Judas“ a „Walls Of Jericho“ ranných Helloween u mikrofonu s Kaiem Hansenem (i nynější jeho působiště Gamma Ray snesu), ale Karpatia není a nikdy nebude mým vyhledávaným šálkem kávy 😀
Poslední kapelou na pódiu se prezentoval mostecký thrash metalový Krevel. O Krevelu jsem slyšel před mnoha a mnoha lety tuším, že v legendárním metalovém rozhlasovém pořadu Gung-Ho, kde pouštěl Petr Hanzlík pár songů z demáče.
Od té doby jsem Krevel neslyšel a ani nevěděl, zda ještě kapela funguje. No co říci/napsat? Docela mě zklamal Wolfův zpěv, který se mi v Castle Carpatia moc líbil. V Krevelu zpívá anglicky a není to ono. Jinak hudba v pohodě, není to žádný thrashový kvapík se stokrát omletými postupy. Je slyšet, že chlapi na scéně nejsou žádnými zajíci a do hudby dávají něco ze svých makovic.
Z celého večera mám pěkné pocity. Lidí tu bylo tak akorát a hlavně prostředí Bizona na mě zapůsobilo výborně. Doufám, že se tu dočkám dlouhý řady výborných akcí. Prostor je tu více než vhodný.