Čtvrtek 7. července
O návštěvě OEF jsem snil od roku 2009, kdy jsem spatřil fotky na Rajčeti ze Svojšické odbočky. Říkal jsem si, že něco tak úchylnýho musím vidět na vlastní bulvy 😆 Už loňská sestava v čele s mými oblíbenci D.R.I. (nakonec se dostalo pouze na nouzové vystoupení) stála za hřích. No a letos jsem dostal voucher od maželky k svátku.
Pro nedočkavce byly brány Bojiště otevřeny už od středy 6. července. Co jsem tak pochytal, tak se zde konalo dost nechutné vystoupení studia Hell.cz a soutěž v přetahování s varlaty pro dorazivší fans. Já si nechal tyhle kratochvíle ujít a vyrazil jsem až o den později v osm hodin busem do Prahy. Přestup metrem na Černý Most byl chvilkovou záležitostí a půl hodiny čekání na další spoj utekl pěkně rychle.
Zadní část autobusu mířícího do Trutnova, kde jsem seděl, byla plná francouzských punkáčů. Od těch našich byli pěkně čistí a voňaví. No voňaví… Při projíždění Dvorem Králové jsem cítil pach kouře a myslel jsem, že to jde z venku, ale o pár kilometrů dál stále stejný smrad a pak jsem uviděl jak si balí špeka… 😀
Sakra, ta skoro dvoukilometrová štreka z nádraží v tom pařáku a vyřízení vstupu do VIP kempu, postavení stanu, vyzvednutí vstupenky zapříčinilo, že jsem prošvihnul první dvě kapely. První, a to mě mrzí nejvíc, český nováčky na grindcore scéně jihočeský БУТ. Jak tak poslouchám skladby z jejich splitka na bandzone, o dost jsem přišel. O БУТ píšu jako o nováčcích, ale pohled na sestavu a výčet kapel, kterými členové prošli, naznačují pravý opak. Těším se, co vyplodí pod křídly Bizzare Leprous do drážek připravovaného alba.
Druhá uniklá banda jsou Idiot Convention z Belgie hrající mix hc/punku/crustu. Na hrbu mají splitko s Agathocles!!! Chtěl jsem něco naposlouchat, ale myspace jde evidentně ke dnu (vyskočí samostatný okno s přehrávačem, songy jsou ořezaný na pár vteřin s nízkým bitratem a za všechno platit).
Italové Zeitgeist tedy byli mojí první kapelou na OEF, kterou jsem zde viděl a slyšel. Rychlý grind s příchutí crustu a závanem Brutal Truth se mi líbil. Zde v Trutnově představili šlehy z nového alba vydané ve spolupráci s domácím labelem F.O.A.D. Records.
Následující Maďaři Jack se mi líbili o chlup či dva více. Grind/HC s pěknou energickou show náležitě podpořenou diváky, radost pohledět.
Krajani Another Way – tříčlenná fastcore banda (absentovala basa) mi moc nevoněla. Stylem zpěvu mi připadli jako nedomrdlý Cryptic Slaughter a ty jsou pro mě legenda.
Grindový Headcrash z Německa hrne dopředu bicí automat. Hodně jednoduchý a nic moc zábavný vysokootáčkový grind.
Slovenští úderníci Attack Of Rage mě mile překvapili. Před dvěma lety v Šakalu se mi nelíbili, ale zvěsti o nový parádní fošně „Sväté zlo“ nelhaly. Grindcore v podání Attacků mě zarazil do země a cédo si budu muset co nejdříve sehnat. Odpovědí fans pod pódiem byl zatím největší mosh čtvrtka.
Oldschool death/grind drtí domácí tříčlenný Dobytčí mor. Zmrtvýchvstání po patnácti letech dopadlo skvěle a druhá fošna „Syndrom“ vydaná v dubnovým Pařátu je parádní kousek pro milovníky legendárních Napalm Death. V Trutnově jen potvrdili skvělou formu. Zahlédl jsem Herdrona, který vytáhl paty ze stánku Pařátu umístěného v Grind Marketu a pozoroval své „koně“.
První severský pekelně rychlý grindcore nasázeli do davů finští Feastem. Tihle braši se mi moc líbili a určitě si seženu jejich letošní cd „World Delirium“.
Mostecký hlukový Napalmed mám moc rád a na Obscene to byla první kapela, která mi způsobila příjemné mrazení. U dost lidí, co jsem tak vyčetl z tváří, způsobili nemalé překvapení 😀 Já oceňuji tvůrčí nápady na různé efektové krabičky a zapojení nevšedních nehudebních kovových součástí do své show. Zajímavé je také sledovat Radkovo oddání se hluku a pódiové performanci. Napalmed = povýšení hluku na umění.
Legenda z Chebu Pandemia ukázala na OEF, jak se hraje český prvoligový death metal. Extra námrd od začátku do konce. Jako lahůdku předhodili cover od slovutných Krabathor – „Unnecessarity“.
Po dvou stylových odbočkách opět grindcore a to v podání Poláků Squash Bowels. Super grindový mazec lidi podpořili divokým stagedivingem. Páté album „Grind Virus“ je prý nesmírně kouledrtící nálož vydaná u severoamerickýho labelu. Tož to musím v nejbližší době otestovat 😆
Česká hc/grind mlátička z Prachatic Gride na OEF měli poprvé k sehnání čerstvou konzervu „Záškuby chaosu“. Gride se mi hodně líbili, ale zaujal mě z backstage vylezlý Dan Lilker (Brutal Truth, S.O.D., Nuclear Assault) tak sem jej šel očumovat. Hodně sympatický na Gride jsou ryze české texty.
Mrazení číslo 2 – moji oblíbení švédové Entombed. Po zvukovce a při čekání na začátek show se ze zákulisí vyloupl Shane Embury (Napalm Death, Lock Up, Venomous Concept, Brujeria) a začal hecovat lidi, aby se připravili na Entombed ❗ Ti se vřítili na pódium po půl desáté večer. Jak vokalista Lars Goran Petrov slíbil v rozhovoru pro Pařát, tak i Entombed splnili – většinu setlistu na OEF tvořili songy z prvního kultovnho alba „Left Hand Path“.
Lars byl opět „ve formě“ a tak jako před dvěma lety na Brutal Assaultu i zde poblil pódium 😆 Ale co? Já death metal v jejich podání kurwa žeru!!! Jednoznačně vrchol prvního dne OEF.
Předposlední čtvrteční kapelou byli amíci Magrudergrind. Ti zpoza oceánu přivezli pořádnou grindovou smršť, na kterou i vzhledem k pokročilý době pařilo neuvěřitelný množství lidí.
Po půlhodině grindu převzali štafetu birminghamští Benediction. Veterány death metalu jsem viděl naživo poprvé, ale jímalo se mě velké rozčarování. Songy i ty staré byly notně zrychlené. Zvláště poslední štych setu parádní „Jumping At Shadow“ z EPka „Dark Is The Season“. Miluju starší tvorbu Benediction a songy s pomalýma trýznivýma pasážema. Zase na druhou stranu mě dostali písní z „Transcend The Rubicon“. Musím zmínit bubenickou persónu par excelenc Nicholase Barkera (Lock Up, Brujeria, etc.) je radost ho sledovat při „práci“.
Před závěrečným obscéním divadlem studia Hell.cz jsem chtěl zdrhnout do stanu, ale nemohl jsem se odpoutat očima. Podmanivá hudba, né nepodobná té pochodové co produkují Rammstein, zajímavé kostýmy, napichování na háky a následný závěs za řetězy.
Brrrr – trpěl jsem při pohledu na detailní záběry na projekční obrazovce, kdy asistenti v maskách zabodávali dívkám háky za kůži na břichu. Aby nechutností nebyl nedostatek, rozdávali po skončení použité háky lidem pod pódiem 😯
Před půl třetí ráno jsem se už s pískající hlavou oddával regeneračnímu spánku. Čekal mě nabitý páteční program OEF.