Můj web zanedbávám hned z několika důvodů. Jedním z důvodů je moje aktivní účast ve světový hře o hledání pokladů za pomocí souřadnic GPS zvaný geocaching. Ještě před měsícem jsem měl pouze břitké představy o co se jedná, ale díky nevinné výměně telefonu jsem dost zblbnul 😆 Rodina mě skvěle podporuje a chodí na odlov keší se mnou 🙂
Původně jsme chtěli s manželkou koupit nový telefon pro mojí dcerku, ale vyhlídnutý model vystajlovaný do malý upištěný kočky Hello Kitty, nám byl prodejcem vymluven. Nabídl nám starý model Sony Ericsson – Xperia x8 za 1,- Kč. Sada barevných plastových krytů se mi příčila v žaludku, ale vidina seznámení se s Androidem byla silnější než „dobrý vkus“. Dcerka tedy dostala moji starou oprýskanou C702 a já počal zkoumání Googloidího Androida.
Při projíždění webu mě zaujaly stránky Svět Androida natolik, že jejich rss kanál skončil v mém GReaderu. Článek o nezbytných Androidích aplikací nenechal na sebe dlouho čekat. Nejvíce mě zde zaujala aplikace c:geo od českého autora pro správu, vyhledávání keší a stahování listingů pro offline použití. Na Android Marketu je ke stažení zadarmo s integrovanou reklamou, nebo placená bez reklam a více funkcemi.
[singlepic id=1782 w=250 float=left]Výbornou aplikací je rovněž z českých luhů a hájů aplikace Locus spolupracující právě s c:geo. Locus je ve zkratce prohlížeč map. Pokud jste omezeni stahováním dat tak jako já u ty-debile, dají se mapy stáhnout do telefonu na SD kartu a používat pak v offline módu. Více podrobností o aplikaci, která toho zvládne opravdu dost je v článku ve Světě Androida. Existuje i oficiální aplikace od provozovatelů geocachingu firmy Groundspeak Inc., ale ta ve funkčnosti nedosahuje kvalit českého c:geo.
Po otestování těchto dvou aplikací a vytvoření účtu na geocaching.com (přesně 17. 5. 2011) začalo mé hledání pokladů. Začátky byly dost krušný. Tři neúspěšné pokusy o odlov keší na optimismu vůbec nepřidaly. Dostal jsem tip na lehkou kešku zašitou v pařezu u Červeného Hrádku. Říkal jsem si poslední pokus a švihnu s tím. V křoví vidím pařez, ale GPSka v telefonu ukazuje na druhou stranu 10 metrů za plot obory. Říkám kurva to musí být ten pařez. Vemu klacek, rajbluju s ním v listí u kořenů a hle krabička…
To bylo přesně 2. června 2011 v 18:20h kdy se ve mně probudil kačer. Od tý doby nespoléhám pouze na GPS, ale i na svůj mozek. A ejhle ono to funguje:
Protože tahle hra není pouze o hledání skrýší, ale i o poznávání nepoznaných zajímavých míst a nevšedních zážitcích, občas napíšu nějaký ten článek o geocachingu. Materiálu a fotek mám dost 😀