„Ještě včera jsem byla uprostřed každodenního shonu v Sim City. A dnes mám namířeno do nejpopulárnějšího střediska pro samotáře na světě a chci o tom napsat článek do časopisu Lidé a země. Je to má jedinečná životní příležitost, jaká se už nemusí opakovat, a to nejen pro moji kariéru spisovatele. Někde tam určitě čeká moje životní láska.“
Takhle začíná příběh Jessicy v posledním díle samostatné série Simáckých příběhů nazvaná prostě a jednoduše The Sims Příběhy trosečníků. Jessica cestuje lodí a osud nebo bohové z Maxis tomu chtěli, aby loď narazila do útesu a nebohou Jessicu vyplavilo moře na zdánlivě člověka pustém ostrově.
Po probrání a zvednutí z písečného podkladu břehu ostrova vidí Jessica pár set metrů od břehu trosky lodi. Uvědomělá mladá spisovatelka nejdříve prohledá naplaveniny na břehu, mezi kterými najde užitečné předměty z vraku lodi, a pokračuje v zabydlování sloužící jako malý tutoriál k uspokojení potřeb Jessicy. Po důkladném otrkání s drsným životem trosečníka chce Jessica postavit vor a rozhodne se prozkoumat části ostrova pro získání materiálu k jeho výrobě.
Průzkumem ostrova najde přítele v podobě obrovské chlupaté opice a důležitou sošku jakéhosi boha domorodců. Ty Jessica objeví spolu s dalšími ztroskotanci ze stejné lodi v průběhu hry. Soška pomůže Jessice najít portály do skrytých zákoutí ostrova a v jeden moment se přiotráví nebezpečným plynem vycházející z její útrob.
Během 24 kapitol se přihodí na ostrově spousta věcí, které jsou zábavné a o mírné dějové zvraty není nouze. Ostrov je obrovsky rozsáhlý a je moc škoda, že do některých lokací se s Jessicou podíváme pouze jednou. Hodně mě překvapil homosexuální vztah Jessicy s domorodou dívkou. Měl jsem za úkol najít Jessice partnera. Kouknul jsem letmo do seznamu přátel a vybral simáka s největší náklonností k Jessice, abych neměl moc práce s dobýváním… byla to žena.
Český překlad trochu haproval a domorodka mluvila v mužském rodě. Zvláštní. Teď lituji, že jsem po skončení příběhu nepokračovat ve hraní a nepokusil se po svatbě dělat WooHoo. Třeba by s toho byly i děti? Další co mě „dostalo“ byla nutnost chodit s Jessicou do práce přivydělat si potraviny (daly se zaopatřit i rybolovem a sběrem ovoce ze stromů) a materiál pro nakupování tretek do dřevěného přístřeší. Do práce chodil i ochočený opičí kamarád!?!
Nelíbily se mi otravné úkoly k získávání přízně některých určených domorodců. Dost mě točil místy bídný překlad úkolů, kdy jsem i po přečtení nápovědy bezradně bloumal po ostrově. Z dobových recenzí jsem se těšil na prý nejlepší díl série, ale nevím, spíš se mi zdál nejodfáklejší…