Začátek podle plakátů byl stanovený na nezvyklou půl sedmou, proto jsem ve spěchu opustil rodinu a hurá do Hu hu baru. Trochu mě zarazilo, že nevidím motat se kolem klubu lidi. Sestoupil jsem proto do útrob klubu a hle, nic se neděje. Za pár minut vyrážím na pivo k baru a tam zjišťuji od kluka z Unsaid By Love, že nevystoupí společně s Menace Infect (rodinné problémy a nemoc) a začátek se o hodinu protáhne.
Normálně by mě to nasralo, ale byl jsem především nadrženej na Killer By Summer. Hudební ukázka ze zkušebny mě hodně zaujala a nebýt absence zpěvu, asi bych nesjížděl v uších nic jinýho. U baru jsem tedy vytvrdnul natrvalo a strávil v hovoru o muzice pěkných pár minut. Pomalu se blížila půl osmá a k pódiu přicházeli narychlo sehnaní kluci z mostecké kapely Burning Steps. Za nimi přichází pan zvukař se svým aparátem a já u baru osiřel. Tedy dal jsem se do příjemného hovoru s barmankou o našich ratolestech. Nějak mi asi z mateřský hrabe…
Hrát se začíná až za další hodinu, tedy po půl deváté. Dvě hodiny skluz, to je underground. Burning Steps hrábli do strun a zvukovej teror začal. Pětku z Mostu bych mohl svým projevem šoupnout do pytle s názvem hardcore. Pěkně ostrý hardcore bez zbytečných zpomalovacích kudrlinek. Občas řvouna podporovali ve sborech kytarista s basákem, kteří vinou nevalného zvuku (hodně vytáhlý zpěv a bicí) spolu s kytarama nebyly dostatečně slyšet. Při psaní těchto řádek poslouchám z bandzone stažený letošní demo čítající sedm fláků a kurva je to hodně dobrý.
Při předposledním songu zvednou lidi nad hlavu kudrnatýho chasníka a někdo z nich nalije pivo do mixáku. V ten okamžik vypadávají mikrofony a nepodaří se je do konce setu nahodit. Moc sympatický je, že kluci nebalí a na závěr dávají instrumentální věc. Super…
Při zvučení Killed By Summer mikrofon pro Hospiho funguje a po půl desáté se jede dál. Na tohle jsem se těšil a Killed By Summer nezklamali. Instrumentálně promakaný metalcore s častým zpomalením a melodickými riffy. Tohle se mi zamlouvalo u Insufferable Embedded a tady je to ještě o 100% dokonalejší. A zpěv? Hospi je excelentní řvoun táhnoucí celý Killed By Summer ansábl. Bez něj by byli poloviční. Rád bych je slyšel hrát delší čas, ale policejní 22 hodina nastala a chlapi končí.
Chystal jsem se pomalu k odchodu, ale u stolu jsem viděl bicmena z Kobry XI. Moc mě potěšil, když mi slíbil převedení jejich dvou sedmipalců na mp3. Těším se. S Kobrama to vypadá bohužel bídně. Zpěvák fachá na Moravě a kytarák se odstěhoval pokud mě mozek nevynechává do Ostrova. Během hovoru hudba na pódiu neutichla, ale jelo se dál. Za bicí usedl maník od baru, kytarista zůstal z Killed By Summer a u druhé se chopil kudrnatý vzduchoplavec. Ten vydržel hodinovou jamovací párty až do rozebrání aparatury. Během hodiny se za škopkama nakrátko mihl kobrácký bicmen a ukázal svoji fastcorovou hru.
Zajímavá situace se odehrála u volně k dispozici danému mikrofonu. Nejdříve se jej umně chopil neznámý maník, který později zasedl na bubenickou sesli. Po něm se k mikrofonu dostal frontman X-left To Die (objevil se v klubu při Killed By Summer) a pokoušel se Hospiho přimět ke společnému zpěvu. Na opravdu pár chvilek se to zdařilo a poslouchalo se to moc dobře.
Ve čtvrt na dvanáct byl jamování konec a já se po bezvadném hudebním ukojení vytratil z klubu ven na cestu k domovu nočním Chomutovem…