Původně jsem vůbec nepočítal, že bych se na litvínovskou Terasu vypravil a popravdě mě návštěva Terasy vůbec nelákala. A to Jaksi Taksi mám hodně rád i přes to, že poslední desky mi dvakrát nevoní. V minulosti jsem nesčetněkrát Jaksáče v živém podání viděl a pokaždé mě řádně nakopli svou energií a rád jsem si s nimi zazpíval. Přítelkyně na webu Terasy vyhrála jejich cd a byla mailem vyzvána, aby si ho na koncertě vyzvedla. No a tím jsem se na koncert oklikou dostal 🙂
Do klubu Terasa jsem dojel s mírným hodinovým zpožděním a s tím, že mě neznámé předkapely tolik neberou. Dnes jsem rád, že jsem obě hodně zajímavé předkapely stihl a doplnil si krátkozraké obzory. Hned u vchodu mě čekalo veliké překvapení v podobě spousty let neviděné persóny undergroundové osůbky Jéňi. Po prohození pár slov už jsem spěchal do útrob sympaticky vyhlížejícího klubu.
Na pódiu už měla rozjetý set místní litvínovská pop-punková kapela Deaf Mouse. Stihl jsem pouze poslední přibližně čtyři písně během nichž na mě Deaf Mouse zanechali velice pozitivní dojem. Věkové rozmezí členů kapely je od 18 do 20 let a na muzice je to sakra znát. Mladistvé zanícení a energie dodává anglicky zpívaným písničkám správný drajv. Škoda přeškoda, že zatím nemají žádný albový zápis, rád bych si Deaf Mouse často pouštěl do oušek.
Druzí v pořadí byli mostečtí pop-punkoví No Brakes. A Ti se mi ještě více líbili než předchozí kapela díky vymakanější, instrumentálně lepší hudbě. Pár písní trvalo, než jsem si zvykl na dost nezvyklý a nepříjemně písklavě dětský zpěv kytaristy Vojty. Tomu zdatně s normálním zpěvem sekundoval basák Jarda. U No Brakes mě nedostatek oficiálního nosiče nebo pouhého dema mrzí ještě minimálně dvakrát více. Snad někdy…
Jaksi Taksi začali po dvaadvacáté zvukovku a ta se díky vyhořelému mixáku protáhla na hodinu. Pan zvukař byl na vše připraven a po ruce měl nový mixák. Jaksi Taksi se tedy vrhli na podporu své letošní nové fošny „Optimista“. Z ní přehráli tohoto bezmála dvouhodinového večera tři písně a přiznám – naživo mají neskutečnou sílu. Ani starší desky nepřišli zkrátka (dokonce i z „Hysterčáku“ výborná píseň „Československá“) a zazněly ty největší hitovky z každé desky.
Kluci byli dobře naladěni a rozpumpovali neustálým hecováním přihlížející lidi k tanci, pogu, zpěvu a jiným nepopsatelným vstřebávajícím prožitkům. Mě samotného ještě druhý den trápil chrapot 🙂 Perfektní koncert a troufnu si tvrdit, že lepší jsem od Jaksi Taksi nezažil, korunovaný závěrečnou úchvatnou peckou „ON-LINE“.
Na YouTubu jsem našel starej hit „Naše scéna“ zpívaný samotným výše zmíněným Jéňou, dost dobrý videjko: