Natěšený na nevšední hudební zážitek jsem vyrazil páteční večer po půl desáté do chomutovského parku. Už z poměrně velké dálky byl slyšet rachot slévající se ze dvou scén. Zamířil jsem na louku před divadlem, kde za pár minut svoji hlukomalbu měli rozjet již níže avízovaní Napalmed.
Na zastřešeném minipódiu dokončovali produkci chomutovští Fan Tim Kin. V nepříjemné záři dvou blikajících stroboskopů jsem na pódiu rozpoznal Radka Kopela z Napalmed, jenž se svíjel u svých, kdo ví jakých mašinek. Přeškoda, že jsem stihl pár posledních „taktů“, protože Fan Tim Kin byli hodně zajímaví.
S posledním tónem začali Fan Tim Kin balit a Radek pustil prořídlému přihlížejícímu davu do oušek hodně brutální techno’tuc’tuc. V mžiku byla louka plná dredatých, okšiltovkovaných baťůžkářů kroutících se do rytmu jako banda sjetejch zombí. Neveřícně jsem kroutil hlavou nad pomalu se rozjíždějícím chomutovským CzechTekem.
Necelých dvacet minut stačilo, aby na minipódiu zůstal pouze Radek s týpkem, který zuřivě klikal myší připojenou k noutbúku. Výbuch v továrně plný industriálních pazvuků se rozjel na plné obrátky s nelidsky přebuzeným zvukem. Hlukový attack nevydrželi fanoušci CzechTeku a jejich početný dav byl v tu ránu rozmetán. Z Napalmed jsem byl zklamán, protože po prvním válu Radek skočil do auta a zmizel. Na pódiu osamocený kolega u noutbúku opět začal pouštět brutální techno beaty a louka se opět začala plnit sjetejma zombíkama. Vydržel jsem cca hoďku a s rozbolavělou hlavou a slzícíma očima šel obhlédnout druhou scénu u altánu.
V hlavním altánu zvučili cizinci s hodně out imidží. Mylně jsem se domníval, že se jedná o v programu uvedený Meniak z Chemnitzu, ale po rozjetí pomalejšího skáčka zpěvák sympatickou snahou o češtinu představil brazilskou tlupu Móvies Coloniais De Acaju. Hodně zaplněný okolní prostor centrálního altánu lidmi všech věkových kategorií začal neskutečně tancovat k potěšení muzikantů. Vzhledem k mé vysoké únavě z práce, ve které osm a půl hodiny předstírám elektrikáře, jsem se vydal domů. Navíc se mi tolik brazilské ska-latino-rock nelíbilo, postrádal jsem větší energii a drajv, pro který obdivuji Prague Ska Conspiracy. Cestou domů jsem ještě kouknul, co se děje na louce plné povalujících se vytuhlých mrtvolek a pokračoval v cestě do náruče měkké peřiny.
A závěr? Byl jsem z Napalmed silně zklamán. Nevěděl jsem, zda jsem hodinu sledoval jejich produkci nebo orgie splašeného CzechTekáče.
Poučení na závěr: industriál není určen pro masovou akci typu Cumbajšpíl. Lepší je se zůčastnit na speciálně zaměřené industriální akce konané třeba v bývalém kině Evropa…