Je tomu přesně týden, kdy se mi narodil můj první syn Lukáš a já byl samozřejmě u toho. Na vzdory špatné pověsti a strašidelným vyprávěním jsme se rozhodli pro porodnici u nás v Chomutově. Na štěstí se ukázalo, že obavy byly zbytečné a narození Lukáška proběhlo v tom nejlepším pořádku, tak jak má a náležitě jsem si ho vychutnal.
Drobnou muchou na jinak bezproblémovém a rychlém porodu bylo kratičké, zhruba desetiminutové čekání na střídání šichet porodnických sestřiček. Po prstových kejklích při nezdárném navlékání gumových rukavic jsem si splnil přání, které mi u narození Kačenky trestuhodně uteklo, přestřihnutí pupeční šňůry. Shrnuto a podtrženo: nádherný zážitek, na který snad nikdy nezapomenu…