Another Way je mladá kapela hrající něco na pomezí emo a rocku. Byla to kapela od které jsem toho moc neočekával, ale nakonec byla po Jaksi taksi zlatým hřebem tohoto festivalu. Set A.W. trval něco okolo 1/2 hodky a až na jednoho ožralého či mentálně zaostalého neustále pokřikujícího individua vystoupení nemělo chybu…
Velice sympatické a nezvyklé na tomto mini festiválku bylo že měl svého moderátora, který představoval jednotlivé kapely. Také uvedl následující revival maškarádu s názvem The Boom – Beatles Revival Band & Symphonic Orchestra, u které se rozplíval jak je suprová a při jejím sledování mrazí v těle. No já mám všeobecně odpor k revivalovým bandám, ale některé docela toleruji.
To co následovalo mě hodně znechutilo po slibně odstartovaném začátku v podobě Another World. Hlavně když The Boom začali zpívat. Je pravda že se u zpěvu střídali oba kytaristé spolu s bubeníkem, ale byla to slabota. Nemít v zádech orchestr tipoval bych The Boom na zábavovou kapelu. Více jak hodinový set byl ke konci hooodně otravný a na úplný závěr totální zprznění mé nej písně od Beatles „Twist And Shout“ mě uvádělo v mrákoty.
Po takovéto nechutnosti jsem se už nemohl dočkat mé super oblíbené pražské punkrockové partičky Jaksi taksi. Už jsem je neviděl skoro 3 roky (naposledy v pražském Rock Café před vydáním CD „Zachovejte paniku“) a moc a moc jsem se těšil. A taky že mě Jaksi taksi nezklamali. Mile mě překvapili, že zpěvák a kytarista Radek pověsil kytaru na hřebík a věnoval se pouze zpěvu a poskakování po pódiu. Jaksi taksi zahráli své největší hity např. „Zachovejte paniku“, „Brothers Forever“, „Globální“, „Armáda a punk“, „Vivat Libertas“, atd. a jako bonus na závěr po opětovném vytleskání „On-line“. Co dodat? Skvělá kapela, skvělej zvuk, skvělé písně…
Už podruhé jsem si mohl vychutnat u nás v Chomutově liberecké Krucipüsk. Tenkrát se mi moc nelíbili, ale dnešní večer neměl chybu. Také lidičky ve sportovní hale přijali Krucipüsk velice dobře a svérázně na ně pařili. Repertoár se skládal jako kdysi z jejich největších pecek plus nějakou tu novinku. Perličkou je, že zde na basu hraje hudební producent a zvukař Milan Cimfe.
Po velice kratičké pauze se na pódiu uvedla slovenská super skupina No Name, na kterou dorazilo spoustu fanynek pubertálního věku. Byl jsem zvědavej jak se předvedou, ale následovalo zklamání. Muzika celkem ušla, ale zpěvák jel nějak na půl plynu nebo že by kouzla ve studiu při natáčení CD? Je vidět když má kapela v zádech dobrý management a dobrou vydavatelskou firmu jde udělat z hovna zlatý vejce. Asi po třetí písničce jsem nevydržel a festival opustil a tím si nechal ujít znovuobnovenou Alici.
S odstupem času Rockovou zimu hodnotím celkem pozitivně. Jenom mě překvapil článek mého kamaráda v Chomutovských novinách. Něco tam psal o skvělém výkonu No Name a zvuku jako z CD, pak slyšel nějaké hardcorové kapely (asi Alice). Asi jsme každý byly na jiném festiválku 🙂